Přátelé a místa

Střed města změněn k nepoznání.

Zmizelá stavba

Demolici obchodního domu Tesco (bývalý Ještěd) architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka považuji za zvrhlost, posvěcenou úředníky dnes už zcela zanedbatelného ex-ministra Jandáka. Ministr je pryč, všichni se mu smějí, pes neštěkne po jeho tajemnících. Ale jejich slovo platí… (Kdo ho platí?)

Demolice Tesca byla sledována mnoha libereckými fotografy – Janou Hunterovou, Jiřím Jiroutkem, Petrem Ozogánem, snímky z průběhu demolice se objevily například i na blogu Antonína Dvořáka.

Dovolím si ocitovat dvě odpovědi, které jsem tomu podivuhodnému domu věnoval v březnu 2007 v literární revui Host.

Řekni mi nakonec ještě něco o Reichenbergu; co je tam poutavé a co zase naopak. A jak v tom městě působíš ty sám… Já pořád dokola vídám záběry na Ještěd…
No právě, horský hotel Ještěd, stavba opravdu úžasná, je architektonickým hitem století, teď i dějištěm nového českého filmu, ale přitom témuž architektovi, Karlu Hubáčkovi, možná už v nejbližších měsících začnou přímo uprostřed Liberce bourat jiné jeho dílo, obchodní dům z konce sedmdesátých let, který navrhl společně s Miroslavem Masákem. Druhá taková stavba na našem území není, ale to nikoho nezajímá, protože holandští developpeři donesli kufr peněz, otevřeli ho a řekli, že mají výbornej nápad, jak z centra Liberce udělat nákupní ráj. Nynější obchodní dům Tesco tomu tak trochu překážel, ale protože peníze to byly opravdu přesvědčující, ukázal se nápad s jeho demolicí dokonce až tak výbornej, že ho přes protesty části libereckých obyvatel, kterých se ale nikdo na nic neptal, schválili i ministerští úředníci. Radím každému, aby do Liberce ještě na poslední chvíli zajel a prošel si to, protože ten obchodní dům se vymyká vší pravděpodobnosti a až nebude stát, nikomu se už asi nepodaří doopravdy ho popsat.

Zkus to.
Neříkám, že je to krása, to bych se neodvážil. Tesco v Liberci připomíná spíš bludiště nebo klášter nějaké sekty, na odiv staví plochy z oranžových kachlíků, velké zarezlé plechy a beton, některá schodiště tě klikatě vedou tak trochu do nikam, ale to všechno se právě naučíš oceňovat, protože si najednou uvědomíš, jak je zvláštní, že je to právě takhle.

Další související stránky
okolnosti bourání OD Ještěd – Karel Hubáček – Miroslav Masák
Klipy na YouTube
jak šel OD Ještěd k zemi – animace OD Ještěd.

Drdovo jezírko

Dnes už tam stojí netvor s příznačným jménem Plaza. Odpor se nakonec podařilo potlačit. A přece to bylo tady, přímo uprostřed Liberce, kde chaos vydržel tolik let vzdorovat nadvládě účelovosti a zisku! Spodní vody kdysi prorazily a místo staveniště bylo vedle náměstí F. X. Šaldy romantické jezírko. Sice ohrazené plechovým plotem, ale dostupné všem, kdo chtěli. Jako vzpomínku na ty časy uveřejňuji zde mapu, kterou pro dobrodruhy pořídil liberecký pábitel Luděk Roubíček. Časem doplním o pár fotografií.

Přátelé

Jaroslav Lada

Jaroslav Lada z Kryštofova Údolí je hrnčíř, jehož práce prostupuje každým mým dnem – jsou to totiž právě jeho čajové konvice, které u mě dodávají zelenému čaji tu pravou chuť a formu.
Na snímku je Lada zachycen, jak sedí nad "zbožím" ve své proslulé peci typu noborigama – dračí tlama, kterou si v Kryštofově Údolí vystavěl podle svých vlastních propočtů. V létě roku 2000 jsem se účastnil zatím posledního výpalu v této peci, a to spojení ohnivého a zemského živlu je pro mě těžko zapomenutelný zážitek.
Rozhodně doporučuji přečíst si pozoruhodné Ladovy vzpomínky a postřehy, které byly otištěny v antologii Josefa Kroutvora Poezie režná i glazovaná v řemesle hrnčířů (Praha: BB Art 2006).

Další informace: Jaroslav Lada – článek o výstavě v Severočeském muzeu – dílna v Kryštofově Údolí.

Pavel Novotný

Povoláním učitel němčiny a německé literatury na Technické univerzitě v Liberci, jinak nezadržitelný výtržník slovem, zvukem i obrazem. Účastník finále české Slam poetry v roce 2004 a oslav Art´s Birthday v roce 2009. (Pro představu o jeho vystoupeních poslouží nejlépe čtvrthodinový záznam jeho čtení při křtu Psího vína v Karlíně 27. 12. 2009 – nejkratší cesta vede tudy.) 
Autor radiofonických kompozic Lžička a Vesmír, které zařadil do PremEdice Radioateliéru Český rozhlas 3 – Vltava.
Ale také autor "hitu století", písně O prcání, kterou složil pro svou skupinu Nabídka dne: a která se od svého vydání na CD Svět očima Munkikiho šíří po českých zemích, protože se nesmazatelně vryje každému, kdo ji jen jednou slyšel.

Zde je možnost stáhnout si původní verzi písně také v MP3.
Nabídka dne: O prcání stáhnout mp3

Přejít: Pavel Novotný – Lžička – Art´s Birthday 2009 –  Ursonate – Nabídka dne.

7.65

V posledních letech se velmi zajímavě vyvíjí skupina 7,65 – "klub lidí, kteří nechtějí dělat tuctové fotografie" (Jana Hunterová, Roman Machek, Jiří Novák, Petr Ozogán, Šimon Pikous, Renata Straková a další).
Mám příležitost sledovat jejich tvorbu zblízka a musím potvrdit, že svému provokativnímu heslu se nezpronevěřují.
Zkoušejí jít proti proudu i v tom, že se často vracejí k černobílé fotografii a "abstraktním" tendencím, které v 60. letech reprezentovalo například liberecké Studio výtvarné fotografie. Možná to není zrovna "in", ale aspoň to není povrchní bezzásadové těkání.

Jérôme

Neopominutelnou libereckou postavou je rodilý Francouz z Besançonu, který už několik let žije v českém pohraničí, protože "ve Francii je nuda" – Jérôme Boyon, historik věd, divadelník, překladatel a pedagog. Na svých webových stránkách nabízí množství textů, jejichž žánrové rozpětí je opravdu široké: od anarchistických politických polemik přes teorii vědy až po poezii. Lze ale očekávat i ukázky z filmů, fotografie a další typy příspěvků.

Jan Staněk

Dirigent alikvótních sborů, více zde.